Dopoledne se konalo jedno z nejoblíbenějších CKTH, které má na Bouráckém táboře dlouhou tradici. Na pořadu dne byly takzvané truhly, samozřejmě tedy Kamenné bedýnky. Nejprve bylo třeba spojit bojové tlupy po dvou do týmů. Na truhly je totiž potřeba alespoň 16 hráčů. Některý štěrk hlídal kamenné bedýnky na svém území a nemilosrdně mrazil jakéhokoliv útočníka, které se na kamennou bedýnku byť jen podíval. Úkolem zbylých štěrků bylo dělat přesný opak, tedy riskovat v soupeřově území, ukrást jim bedýnky a donést je do neutrálního území, pokud ukořistil jeden tým všechny čtyři bedýnky, hra končila a měnily se strany. Během letošní hry došlo k jednomu významnému rekordu. Malý Filip z tlupy Aramutů se totiž ve svých 5 letech stal vůbec nejmladším účastníkem Bouráckého tábora, který při hře truhly zaskóroval, když donesl truhlu do neutrální území. Asistoval mu u toho Marek, jeden z nejstarších štěrků, který mu těsně před neutrálním polem truhlu přihrál a odnesl si tak nejen asistenci, ale taky uznání nás všech.

Vzhledem k vyšším teplotám jsme odpoledne sáhli k více odpočinkovému programu. Část tlup vyrazila na výlet do Selčan(Sedlčan), kde je krom nákupní horečky čekala i menší hra, kterou si pro ně připravili balvani. Druhá část tlup se rozhodla strávit odpoledne u vlhkoráje a odpočívat.

I večer se nesl v duchu odpočinku. Pro štěrk se jednalo o možnost popovídat si s těmi, se kterými se třeba nebaví tak často, zahrát si nějaké karetní, deskové nebo míčové hry. Tento čas navíc jsme ale hlavně potřebovali my balvani, abychom mohli pořádně připravit trasu na noční bojovku. Zde se kromě klasického lekání musel štěrk utkat i s velkým pavoukem, který jednu část trasy zatarasil svými pavučinami, nebo s úkolem vylovit v nepříjemné tekutině kámen, který museli přenést do strašidelného domu. Bojovku k našemu překvapení absolvovali všichni, kteří mohli a dle našeho uvážení měla úspěch.