Během dopoledne byla po nedalekém lese rozeseta záhadná šifra. Jelikož se ale na dobu naší CKTH stal les jakýmsi močálem, musely se tlupy přesouvat jen a pouze na palubě lodi, kterou si postavily svépomocí ze čtyř kusů provázku a čtyř klacků. Tlupy si zároveň před vyplutím vytvořily munici z šišek zabalených do papíru. Touto municí pak mohly ostřelovat soupeřící lodě a oslepovat tak jejich posádku. Pokud byl totiž štěrk zasažen, musel si přes oči nasadit šátek a “oživen” mohl být až po příjezdu do vlastního přístavu, odkud zpočátku vyrazil. Pravděpodobně kvůli náročnosti šifry ale došlo záhy k uzavření vzájemného příměří mezi všemi tlupami. V průběhu hry ale na močál vplula i loď démonů čaroděje Ventose, ti potápěli jednu loď za druhou. Postupně tak docházelo k tomu, že se tlupy spojovaly, aby mohly démony porazit, první dvojkoalici se to ještě nepodařilo. Když se ale naráz spojily hned čtyři tlupy, neměli démoni šanci, do hry se už nezapojili a tlupy tak mohly v úplném klidu řešit svou šifru.

Odpoledne bylo věnováno náležitému odpočinku, koupání a tak všeobecně všemu, o čem jsme zde již v souvislosti s takzvaným “frýčkem” psali. Štěrk tak měl čas pořádně si šifru přečíst, psalo se v ní: Příchod mamutů se blíží, připravte se na stavbu mostu na prostřední část mapy.

Večer byl na pořadu dne lov a rovnou i prodej ulovené zvěře. V lese se v podobě papírků nacházela šavlozubá zvěř. Štěrk musel sbírat šavlozubé mamuty, šavlozubé tygry, šavlozubé divočáky, šavlozubé veverky nebo i šavlozubé motýly a ty následně prodat jednomu z pěti obchodníků. Každý z obchodníků si mohl nastavit jaké ceny chce a tak se u někoho vyplácelo prodat jen motýly, jinde zase jenom divočáky. Štěrk ale v lese nebyl sám, nacházeli se tam opět i Ventosovi démoni, kteří nemilosrdně chytali každého, kdo se jim dostal do hledáčku. Démoni nejenže brali od štěrku všechnu nalovenou zvěř, mohli také posílat do minutového vězení a jeden speciální druh, démon revizor, kontroloval i platnost licencí, se kterými štěrk vcházel do lesa. Hra se protáhla prakticky až do večerky, ale stálo to za to, na konci hry byly na všech tvářích jen úsměvy.