Dopoledne nás čekal závěrečné CKTH. Po dopoledním prachu čekaly tlupy na start závěrečné šipkované. Start byl ale opožděn, jelikož jsme na horizontu, na skále nad osadou spatřili, jak se přesouvají mamuti. Všechny tlupy propukly v radostný jásot. Záhy byl ale jásot přerušen, mamuti totiž nebyli sami, doprovázeli je totiž Ventosovi démoni, kteří se snažili si mamuty ukrást pro sebe. Abychom démony zastavily, byly všechny tlupy postupně vyslány na vlhkoráj, kde si od Pecky Sebervala, vyplněním jeho hádanek, vysloužily magickou ochranu. Po doběhu poslední tlupy se věci daly do pohybu. Louka byla najednou rozdělena na dvě části, na straně štěrku vlálo šestero vlajek bojových tlup, které museli štěrci uchránit před démony. Na straně druhé byly vlajky čtyři, symbolizující mamuty, které bylo potřeba démonům ukrást. Boj to byl lítý, ještě než byl štěrk schopen ulovit prvního mamuta, stihli démoni ukrást hned tři tlupové vlajky. Poté ale zafungovalo kouzlo Pecky Sebervala a démoni byli najednou jako sil zbavení, nebyli schopni zorganizovat ochranu mamutů a ti démoni, kteří se pokoušeli o loupež tlupových vlajek jen leželi a těžce oddychovali. Sérií různých kliček, triků, skupinových výběhů a “volavek” se štěrkům podařilo během pouhých pěti minut ulovit všechny čtyři mamuty a ukončit tak hru.

Po závěrečné hře musí samozřejmě následovat i vyhlášení Celo kameno táborové hry, během něhož byly všichni čtyři mamuti umístěni na prostředek mapy. Do celkového výsledku se započítával počet předmětů, které si tlupy po dobu pobytu v osadě vyrobily, samozřejmě také všech šest disciplín, které byly s předměty spojeny a na závěr také čas, během kterého doběhly tlupy na louku a také kolik správných odpovědí měli u Pecky Sebervala. To vše pak vyústilo v následující pořadí:

Homonotokokokopus
Aramuti
Vápenec primitivo
Ezo Vademecum
Bourací kameny
Černý uhlí

Jsme však toho názoru, že vítězi jsme se stali všichni, protože letošní rok na Bouráckém táboře jsme si všichni pořádně užili. Tento výsledek rozhodoval hlavně o pořadí, ve kterém si tlupy chodily pro balíčky s cenami. Kromě různých cen nemohly chybět ani, již tradiční, ovocné a sušenkové dorty.

Večer byl zasvěcen nikdy nekončící supr čupr disko trisko diskotéce. Celkem šest hodin v kuse musel náš DJ Ryvča strávit za pultem. Zpočátku jsme se mu snažili ulevit vyhlášení čtyř nejlepších táborníků, odměněním Beauty day nebo také odměněním nejlepšího úklidu, tuto kategorii vyhrála kupodivu jeskyně plná středních chlapeckých štěrků. Poslední pokus o zpomalení rozjetého vlaku v podobě diskotéky byla židličkovaná. Po této klasické hře už ale byl tlak neúprosný a celá osada propadla do hluboké taneční horečky. Zaznělo snad vše, co mohlo, občas sice přišel nějaký ten ploužák, hlavně se ale hrály písně, u kterých jsme si mohli všichni zaskákat. Abychom ale štěrk nevrátili následující západ slunce rodičům v nepoužitelném stavu, byli jsme nuceni diskotéku po druhé hodině ranní ukončit. Ti nejzapálenější tanečníci se ale do postelí nechali nahnat až po příslibu přídělu grilovaného špekáčku.