Bouráci vznikli už v roce 2002. Parta kamarádů, která nejdříve začínala jako praktikanti na táboře v Eši u Pacova, poté jako vedoucí v Kletečné u Humpolce, kam se původní tábor přesunul. Tábor v Kletečné byl ale velký, jezdilo na něj téměř 150 dětí a tak se Bouráci rozhodli vydat se vlastní cestou. V roce 2012 oslovili své tehdejší oddílové děti, kterým bylo v tu dobu zhruba 17 let. Bouráci měli vizi na vybudování vlastního tábora, kde se bude každý dospělý i dítě, znát jménem. Proto je maximální kapacita tábora nastavena na 80 dětí. K chodu tábora bylo zapotřebí i jiných, než vedoucovských pozic, a tak se náš kolektiv rozrostl o další zkušené a zapálené lidi. Během let se naše počty snižovaly i navyšovaly, ale naše vize zůstává stále stejná. Chceme si užít léto, vytvořit dětem nezapomenutelné vzpomínky, naučit je novým věcem a předat jim alespoň trochu naší lásky k přírodě, kamarádství a táborům jako takovým. A desítky spokojených dětí, které Bouráckým táborem prošly, snad vypovídají o tom, že to děláme dobře.

Vaši Bouráci

2022

Jubilejní desátý ročník byl vskutku královský. Přenesli jsme se totiž do dob Karla IV. a jeho věrných pobočníků – Jindřicha z Lipé, Jakuba Madlafína ze Selčan a Jiříka Pecky z Pecky. Tito pobočníci vedli v nepřítomnosti krále zasedání zemských sněmů, kde se nejmenší pážata a pažitky každý večer dozvídala, co je čeká ve dnech následujících. Zemský sněm, který se odeháraval na Skorozapomenutém rétorickém svatostánku, nám přijel zpestřit světoznámý trubadůr Waldemar, který běžně baví čistě pánskou společnost na hradě Karlštějn. Na dobré pití a jídlo dohlíží šenk Malina, kázeň je zase pod palcem Kata Ondraťala Mydláře, který se nebojí použít palečnice a nebo svou krutěostrou sekeru. O všeobecnou pohodu všech pažitek, pážat, hraběnek a hrabat se během celých 14 dnů starala takzvaná Tři Káčka – Kunhuta, Kordula a Klotylda, které spolu s Pečeť boyem podávaly jednu Selčanskou pečenou pečeť (SPPčko) za druhou.

2021

Devátý ročník se nesl ve znamení velkých změn. Král Artuš nás totiž požádal o pomoc při hledání ztraceného Svatého grálu, na jehož nalezení byli jeho rytíři kulatého stolu krátcí. Jelikož jsme při této cestě obsadili hrad Camrach, rozhodli jsme se, že se zde utáboříme a pojmenujeme tento kus země jako Trojvěžné údolí. Postupně jsme podnikali výpravy za objevováním okolí a přilehlých panství. Svatý grál nakonec doručili zpět Artušovi naši malí rytíři (tzv. řetízci), kteří jeho hledání zasvětili celých 14 dní.

2020

Božský express nás tentokrát odvezl na souostroví Bouros, kterému vévodí sídlo bohů – hora Olymp. Bůh všech architektů Pechickos nám připravil mapu, která měla dovést malé měšťany skrz všechny nástrahy starověkého Řecka. Měšťané se za doprovodu svých bohů dostali do Chaosovy propadliny, objevili Ventoniovu lopatku, porazili Medůzu nebo protáhli svá těla na Olympijských hrách. Úspěch měl také OlympDance, na který se sjeli bohové z celého širého okolí a nenechal si ho ujít ani Hádes, světoznámý bůh podsvětí.

2019

Během sedmého ročníku jsme stihli cestu kolem světa! Podívali jsme se na Jamajku, do Mexika, Indie, Tibetu, Španělska, Itálie, Runcie a Fraska. Podnikli jsme také tradiční výlet na Démonovu trojvěž, v kterou se pro letošní rok změnila zřícenina hradu Orlík.

2018

Šestý ročník byl přímo kouzelný. Nejeli jsme totiž do Kletečné, ale do Bourákovic, kde jsme společně s Harry Potterem a jeho bandou kouzlili od rána do večera! Moudrý klobouk pomohl s rozřazením do kolejí a každý malý čaroděj si vybral u Ondravandra svou hůlku. Náš letošní záporák – čaroděj Dávnor – byl malými kouzelníky poražen a Bourácká relikvie tak zůstala v dobrých rukou učitelského sboru v Bourákovicích.

2017

Společně s piráty a námořníky jsme se plavili vstříc pátému ročníku. Dětí stále přibývalo, ale bylo jich tak akorát, abychom se všichni vešli na pirátský koráb, který zdobil naše nástupy. My jsme se zdokonalili ve velkovýrobě palačinek a snažili se při hrách v lese unavit malé piráty.

2016

Čtvrtý rok utekl stejně rychle, jako jeho téma: Rychlé šípy. Ježek v kleci nás doprovázel nejen během nástupu, ale i v průběhu celého tábora, stejně jako Vontové a další postavy ze Stínadel. Kromě toho jsme se naučili také dělat epesní táborové palačinky, které jsou dodnes nedílnou součástí každého léta.

2015

Třetí rok byl ve znamení Hobitů a putování po Středozemi. Tento rok byl zároveň posledním ročníkem, kdy se všichni táborníci vešli do našeho nafukovacího bazénku 🙂 Vyzkoušeli jsme si turnaj dětí proti vedoucím, vyladili hry v lese a plavili se na vorech, protože jak je všeobecně známo – Hobiti nemají rádi vodu a neumí plavat…

2014

Do druhého roku jsme vstoupili jako Indiáni. Kolem totemu nám pobíhalo více táborníků a my si tak mohli užít spaní v teepee i na zřícenině hradu Orlík. Tento rok se také na mapě objevil legendární Apač. V Pelhřimově bylo u kašny plno, proto jsme si museli vystačit s fotkou s místním podloubím.

2013

Oficiálně první rok Bouráckého tábora. Tématem byli Husiti a na tábor se nám tehdy přihlásilo 23 táborníků! Zahájili jsme tradici nástupů v tématických kostýmech, malování erbů jednotlivých oddílů, závěrečných ohňů a také výletů do Pelhřimova s fotkou u kašny na náměstí, která nesměla chybět.