Letošní cesta kolem světa uběhal neuvěřitelně rychle. Dalo by se říct, že malí plantážníci prosvištěli světem tak rychle, že by to kdekdo snad ani nestačil postřehnout. Druhý týden na našem táboře byl velmi ve znamení příprav na závěrečný boj se zlými přízraky, které se vyslancům jednotlivých států snaží cestu kolem světa znemožnit nebo alespoň znepříjemnit. V pondělí na tajuplné Démonově trojvěži jsme přespali pouze díky tomu, že naši tři bohové byli velmi stateční a tento pobyt svými nadpřirozenými schopnostmi umožnili. Dr. Gothaj se postaral o posilnění posádky, na hradě se vařily brambory a opékal guláš a placky s povidly, Vasco de Troska se zase postaral o poklidné podmínky na plavbu k trojvěži a Baron Vega, strážil hvězdné nebe, které malým táborníkům přálo. Noc byla teplá a příjemná, někteří z nás poprvé v životě spali pod širákem a oční bojovka atmosféru hradního okolí ještě více umocnila. V úterý k nám přišla směrem od tropické Šmejkalovy přehrady vedra, která jsme krásně využili k tomu, že jsme v Humpeckém vlhkoráji strávili úžasný koupací den, zábavy bylo dosti, hranolek bylo moře a díky paní Plutinské z přístavu Rakovník si dal každý cestovatel nanuk na osvěžení. Další dva dny plavbě počasí přálo a tak cesta probíhala celkem rychle. Sluníčka si všichni užili dostatek a ve středu večer nás čekal další z vrcholů programu. Exkluzivní karnevalová show na ostrově Bourali, kam se sešli Ti nejlepší baviči a klauni z celého světa, každý stát se prezentoval opravdu originálním představením, z nichž některé budou navždy zapsány do vzpomínek těch, kteří je mohli spatřit. Následovala show v hawajském rytmu La Bamba, ale pravý vrchol měl teprve nastat. Na čtvrtečním nástupu přicházeje z minulosti čarodějové Brumbafousek, Špekulus a Dávnor zvěstovali příchod démona a ba co hůř esence zla, jeho babičky. Po noční cestě ambasádami všichni táborníci zažili dobrodružství, které vyvrcholilo na Bouradle, slavnostním místě, kde se zjevil démon a nebýt Lung Wanga a jeho ostrých a bezchybných mečů, kdoví jak by to všechno dopadlo. Závěrečný den už nám nemohla zkazit ani démonova babička, která nezabránila závěrečnému souboji o umístění na duších v potoku Pohoda a nakonec silně zaplakala, když byl objeven zdroj její síly spočívající v jejích hustých kadeřích, které byly demonstrativně spáleny na závěrečné vatře. Poté, co byly rozdány ceny nejlepším táborníkům a těm, kteří se nejlépe starali o svá obydlí a jejich čistotu, přišly na řadu tradiční dorty, po nichž se zaprášilo opravdu bleskově. Závěrečná disco show byla ta párty, kterou ještě nikdo nezažil, párty, která měla několik konců a několik znovuzačátků, skoro jakoby ukázala, že cestovatelé i jejich prezidenti mají sil na rozdávání. Byl opět překonán rekord v délce diskotéky, když poslední píseň skončila takřka skoro ve dvě hodiny nad ránem. Nikdo tomu nemohl uvěřit a nikomu se také nechtělo naposledy spočinout v posteli, ráno na všechny totiž čekalo poslední probuzení a odjezd zpátky do světa ležícího daleko za Nadbouráckou Poloplaninou. Kdo to dočetl až sem, a myslí si, že jsme tak trochu blázni, tak ano jsme a každým rokem je to s námi horší :-DD